5. 6. 2026

Dvaatřicátý ročník mezinárodní konference Pražské geotechnické dny 2026 byl věnován tématu geotechnických poruch a havárií. Odborníci z univerzit, výzkumných institucí i projekční praxe představili příklady selhání geotechnických konstrukcí z celého světa a diskutovali jejich příčiny, důsledky i možnosti prevence

Rostoucí rozsah podzemních staveb, výstavba v komplikovaných geologických podmínkách i projevy klimatických změn zvyšují nároky na správný geotechnický návrh, monitoring a řízení rizik. Jak zaznělo napříč přednáškami, většina geotechnických havárií nevzniká v důsledku jediné chyby, ale kombinací nepříznivých okolností, nedostatečných informací a případným podceněním rizik.

Geotechnické poruchy a havárie pohledem mezinárodních expertů

Profesor Christian Moormann z Universität Stuttgart otevřel konferenci analýzou kolapsu hluboké stavební jámy v prostředí ovlivněném podzemní vodou a zdůraznil význam systematického řízení geotechnických rizik při podzemní výstavbě. Na zkušenosti z českých tunelových staveb navázal profesor Matouš Hilar z ČVUT a společnosti 3G Consulting Engineers. Ve své přednášce shrnul poznatky získané při řešení poruch a neočekávaných situací během ražeb českých tunelů, mimo jiné na železničních tunelech Březno a Jablunkov a na tunelovém komplexu Blanka.

Dr. Mandy Korff z TU Delft a Deltares představila příklady poruch nábřežních a opěrných zdí v Nizozemsku. Ukázala, že stárnutí konstrukcí, nedostatek historických informací a vlivy podzemní vody vyžadují stále sofistikovanější monitorovací a diagnostické metody. Problematice zemětřesením vyvolané ztráty pevnosti zemin se věnovala Dr. Stavroula Kontoe z University of Patras, která prezentovala zkušenosti z případových studií ztekucení zemin a jejich dopadů na infrastrukturu.

Profesor Ioannis Anastasopoulos z ETH Zürich se zaměřil na poruchy pobřežních ochranných staveb během tsunami a na poškození mostních konstrukcí v důsledku hloubkové eroze při povodních. Dr. Luca Piciullo z NGI Norway představil statistické vyhodnocení historických havárií odkališť a mechanismy, které k těmto závažným událostem vedou. Téma postupného rozvoje poruch pak uzavřel profesor Federico Agliardi z University of Milano-Bicocca, který prezentoval výsledky monitoringu a numerického modelování rozsáhlých alpských skalních svahů postižených pomalými deformacemi.

Cena akademika Quido Záruby

Každoroční součástí konference je slavnostní udělení Ceny akademika Quido Záruby pro mladé inženýrské geology a geotechniky. V letošním ročníku byla cena udělena ve dvou kategoriích, za vědu a výzkum a za praktické aplikace. Mgr. Bianca Georgina Severini byla oceněna za práci Opakovatelnost a reprodukovatelnost vybraných laboratorních zkoušek mechaniky zemin v kategorii věda a výzkum. V kategorii praktické aplikace byl oceněn Mgr. Petr Stöhr za práci I/27 Žiželice obchvat a přemostění – doplňkový geotechnický průzkum.

32. Pražská geotechnická přednáška a odborný workshop

Završením prvního dne byla 32. Pražská geotechnická přednáška profesora Alexandera Puzrina z ETH Zürich. Ve své přednášce Progresivní porušování v zeminách, sněhu a odkalištích – případové studie a analytická řešení ukázal, že mnoho katastrofických geotechnických událostí může vznikat dlouhodobým rozvojem lokálních poruch, které mohou být při vhodném monitoringu rozpoznány již v raných fázích. Poreferoval také o možnostech opožděného vlivu zemětřesení nebo extrémních povětrnostních podmínek na aktivaci lavin v podmínkách svahů, které mohou nastat i mimo typická pásma lavinových nebezpečí. Na tuto problematiku navázal druhý den odborný workshop zaměřený na geomechaniku poruch. Na příkladech kolapsů vybraných konstrukcí z celého světa představil mechanismy jejich vzniku i vliv nerovnoměrného sedání, poklesů nebo regionální subsidence.

Detailní monitoring, kvalitní geotechnický průzkum a využití moderních numerických modelů dnes představují klíčové nástroje pro včasnou identifikaci rizik. Rovněž analýza minulých havárií zůstává nenahraditelným zdrojem poznatků pro bezpečnější návrh budoucích staveb. Geotechnické poruchy tak nebyly prezentovány pouze jako kolaps či selhání, ale především jako cenná příležitost k získávání zkušeností a dalšímu rozvoji oboru.