Člen skupiny
CZ | EN

Osobnost akademika Quida Záruby

Akademik Quido Záruba, mezinárodně uznávaný zakladatel oboru inženýrské geologie, vědec širokého rozhledu, první prezident Mezinárodní asociace inženýrských geologů a vynikající pedagog, který byl oddán svému oboru a jehož jméno zůstane trvale zapsáno v historii technických a geologických věd



Quido Záruba, mezinárodně uznávaný zakladatel oboru inženýrské geologie

Quido Záruba založil ve dvacátých letech minulého století obor inženýrské geologie v tehdejším Československu. Měl široký rozhled jak v projektových, tak prováděcích inženýrských úlohách. Dvacet let vykonával odpovědnou stavební inženýrskou praxi v rodinné společnosti Záruba – Pfeffermann, která se podílela na výstavbě významných budov, vodních děl a zejména železničních tratí a s nimi spojených tunelů. Quido Záruba ve společnosti v roce 1926 založil oddělení geologických výzkumných prací, které se po druhé světové válce stalo oddělením Stavoprojektu, z kterého vznikla známá Stavební geologie, dnešní SG Geotechnika.

Zakladatel prvního inženýrskogeologického pracoviště v Česku

Oddělení mělo od počátku jasně definovanou náplň. Specializovalo se na zjišťování geologických poměrů, zejména vlastností skalních hornin a zemin, řešení problémů vznikajících jako důsledek zásahu inženýrského díla do přirozeného stavu horninového masivu, včetně využívání zemin a hornin jako stavebního materiálu. Ještě v roce 1926 zajistilo pět velkých průzkumných akcí, z nichž nejvýznamnější byl například průzkum pro budovu Tabákové režie ve Slezské ulici na Vinohradech. V dalších letech pak průzkum pro Státní galerii na Kampě, rozsáhlou budovu Dopravních podniků na nábřeží Vltavy v Holešovicích, průzkum pro budovu Nejvyššího kontrolního úřadu na Letné, dnešního Ministerstva vnitra, či pro budovu Technického muzea rovněž na Letné.

Od průkopnických začátků ve dvacátých letech, až po rozvoj multidisciplinárního vědního oboru

V květnu 1945 byl Quido Záruba pověřen znovuzřízením geologického ústavu na ČVUT v Praze. V následujícím roce byl jmenován řádným profesorem a později vedoucím katedry geologie a zakládání staveb. Od té doby zásadně ovlivňoval vývoj nové disciplíny inženýrské geologie v celém Československu i v Evropě. Na svých přednáškách rozvíjel zcela nové pojetí praktické geologie, aplikované ve stavebnictví, až z ní postupně vytvořil samostatný vědní obor, inženýrskou geologii. Svými přednáškami, doplněnými zajímavými příklady z praxe, profesně ovlivnil a postupně vychoval několik desítek inženýrských geologů. Přispěl k tomu, že se inženýrská geologie se stala důležitým multidisciplinárním oborem, kterým zůstává dodnes.

Zárubovo pojetí inženýrské geologie ve stavebnictví vždy bylo a stále bude aktuální

Quido Záruba zastával myšlenku, že výstupem šetření inženýrských geologů nemůže být pouze geologický profil s vyznačením základních vlastností přítomných zemin a hornin, ale že je třeba studovat a předvídat i deformační odezvu horninového masivu na různé varianty inženýrských zásahů do jeho původního stavu. Trval na tom, že to vyžaduje i aplikaci nových geotechnických specializací, jako je mechanika zemin a hornin, laboratorní a polní zkušebnictví, monitoring, petrografie, stavební geofyzika a v neposlední řadě i matematické modelování chování zemin a hornin za různých podmínek. Současně vždy zdůrazňoval, že i při aplikaci inženýrského přístupu, založeného na rozvoji těchto nových disciplín, nelze nikdy ztratit ze zřetele přednostní pochopení přírodních procesů. Ty totiž vždy vlastnosti zemin i hornin a jejich budoucí odezvu na změnu původních podmínek předurčují. Tento jeho původní vklad do inženýrské geologie a geotechniky vždy byl a stále bude aktuální.

Záruba stál nejen u zrodu samotného multidisciplinárního oboru geologie, ale také u většiny významných inženýrských staveb, budovaných po druhé světové válce

Není jediné větší přehrady, na které by se nezúčastnil jako konzultant inženýrskogeologických problémů. Věnoval se geologii dopravních staveb, mostů a tunelů. Byl poradcem při přípravě a stavbě dnešního pražského metra. Hlavním oborem však byly sesuvy a svahové pohyby všech typů. Setkával se s nimi předně na svých stavbách, zejména železnicích, ale i přehradách a dalších staveništích po celé republice. Brzy se v tomto oboru stal specialistou, přivolávaným k význačným případům těchto jevů u nás i v zahraničí. Některé jeho práce z posledních let života zasahují zcela novátorsky i do oblasti ochrany životního prostředí, tedy ještě dříve, než začala být zdůrazňována environmentální problematika. Publikoval přes 240 vědeckých prací, učebnic a monografií, které formovaly současný multidisciplinární obor inženýrské geologie. Jeho monografie o geologických poměrech vnitřní Prahy, založená na vlastních poznatcích ze staveb ve městě, je dodnes základní dílo, z něhož se vychází při geotechnickém posuzování stavenišť v Praze.

Dosáhl mezinárodního uznání a stal se prvním prezidentem Mezinárodní asociace inženýrských geologů

Quido Záruba měl široký ohlas po celém světě. Již za svého života se dočkal mimořádného úspěchu a uznání svého díla. Byl dobře známý v zahraničí ze svých četných studijních pobytů a mezinárodních kongresů v USA, Itálii, Německu, Polsku, Švýcarsku, Švédsku, Španělsku, Rakousku či Velké Británii. Uznáním jeho podílu na zformování nového vědního oboru a jeho významu, bylo jeho zvolení prezidentem Mezinárodní asociace inženýrských geologů (IAEG) na jejím ustavujícím jednání v době světového geologického kongresu v roce 1968 v Praze. Během prezidentování v letech 1968–1972 zaznamenala IAEG velmi úspěšný rozvoj. Význam akademika Quida Záruby popsal profesor Arnould na Pražských geotechnických dnech v roce 1999: „První kroky Mezinárodní organizace pro inženýrskou geologii (IAEG) jsou spojeny s velkou rolí profesora Záruby a jeho československých kolegů. Bylo zřejmé, že Praha byla tehdy privilegovaným vědeckým centrem inženýrské geologie, a že nebýt událostí spojených s rokem 1968, mohla být tato role ještě významně větší. Profesor Záruba byl velký vědec a zároveň i vynikající praktický inženýr, oslňující čestný člověk, velmi vzdělaný, vždy spolehlivý přítel. Při spolupráci vždy uměl přirozeně navodit tvůrčí a dělnou atmosféru.“

Prestižní Ceny akademika Quida Záruby udržují povědomí o významnosti československého akademika v mezinárodním měřítku

SG Geotechnika, společnost založená na odkazu akademika Záruby, každoročně iniciuje předávání Ceny akademika Quida Záruby pro mladé inženýrské geology a geotechniky za nejhodnotnější a nejzajímavější práce v oboru a Zlaté medaile akademika Quida Záruby, udělované za celoživotní přínos v inženýrské geologii a geotechnice. Obě ocenění připomínají význam myšlenek zakladatele oboru inženýrské geologie a nadále podporují rozvoj inženýrské geologie a geotechniky.





Quido Záruba a SG Geotechnika

Nelze opominout zásluhy akademika Quida Záruby o založení a vznik prvního pracoviště, specializovaného na inženýrskou geologii. Stál u jeho zrodu, první dvě dekády ho řídil a poté, i když nepřímo, jej velmi významně ovlivňoval během celé jeho existence. Záruba vykonával stavební inženýrskou praxi v rodinné společnosti Záruba – Pfeffermann, která budovala inženýrské stavby, zejména železnice. Dostávala se tak do situací, kdy musela řešit problémy, vznikající jako důsledek zásahu inženýrského díla do přirozeného stavu horninového masivu, a musela se ve velké míře zabývat problematikou využívání zemin a hornin jako stavebního materiálu. To přispělo k rozhodnutí založit ve firmě v roce 1926 oddělení geologických výzkumných prací, neboli sondovací oddělení, které mělo od počátku jasně definovanou náplň, a to zjišťování geologických poměrů, zejména vlastností skalních hornin a zemin, pro jejich zapracování do realizačních projektů staveb.

První inženýrskogeologické pracoviště v Česku se postupně přeměnilo v dnešní společnost SG Geotechnika

Zda už tehdy Quido Záruba tušil, že položil základ ke kontinuálnímu vývoji pracoviště, které se později proměnilo v samostatný specializovaný subjekt a postupně se transformovalo až v dnešní akciovou společnost SG Geotechnika, dnes nevíme. Je však téměř jisté, že základní představu o budoucím vývoji nové technické disciplíny, inženýrské geologii, v té době již měl. Oddělení geologických výzkumných prací se velmi rychle vyvíjelo. V období mezi lety 1926 a 1932 provádělo ročně přes šedesát zakázek, mezi které patřil například průzkum pro budovu Tabákové režie na Vinohradech, Státní galerii na Kampě, Dopravní podniky na nábřeží Vltavy v Holešovicích, Ministerstvo vnitra nebo Technické muzeum na Letné. Počátkem čtyřicátých let, Quido Záruba už jako docent přednášel silniční stavitelství a zemní práce, a byl již výrazně orientován na nové pojetí aplikované geologie ve stavebnictví, kterou důsledně uplatňoval v praxi. Tak se začal vžívat název stavební geologie.

Záruba profesně ovlivnil a vychoval desítky inženýrských geologů, kteří rozvíjí jeho pojetí aplikované geologie

Poté, co byl Quido Záruba v roce 1945 pověřen znovuzřízením geologického ústavu na ČVUT Praha, byl jmenován řádným profesorem a poté i vedoucím katedry geologie a zakládání staveb. Od té doby ovlivňoval vývoj jím založeného geologického pracoviště již jen nepřímo, přesto však velmi významně. Vliv Quida Záruby se uplatňoval především tím, že do geologického pracoviště nastupovala, řídila jej či profesně ovlivňovala většina jím vychovávaných inženýrských geologů. Po roce 1948 bylo sondovací pracoviště začleněno jako celek se všemi odborníky do celostátní projekční kanceláře Stavoprojekt. V padesátých letech se pracoviště dynamicky rozvíjelo s potřebami velmi rychle a extenzivně se rozvíjejícího stavitelství. Úsilím řady pracovníků, kteří si byli vědomi specifik inženýrské geologie a potřebných podmínek pro jeho rozvoj, byla v roce 1954 založena samostatná organizace specializovaná na aplikaci geologie pro stavebnictví v duchu filosofie Zárubovy školy, která dostala název Ústav stavební geologie.

Pracoviště pomáhá budovat významné stavby v Česku a rozvíjí nové geotechnické specializace

Ústav v době svého vzniku disponoval také pracovištěm zakládání staveb, mechaniky zemin, polních zkoušek, inženýrskogeologického mapování, hydrogeologickým oddělením nebo laboratoří mechaniky zemin, kterou založil profesor Alois Myslivec v roce 1929 jako první v Československu. Ústav zajišťoval stavebně geologické posudky pro všechny velké stavby, které se v té době intenzivně budovaly. Prošla jím řada významných žáků Quida Záruby, kteří významně přispěli k rozvoji ústavu. V roce 1968 pak vzniká národní podnik Stavební geologie Praha, centrálně řízený metodikou, která neodpovídala poslání oboru stavební geologie. Spojení profesních a provozně technických útvarů do jedné velké organizace se ukazovalo jako nevhodné a neumožňovalo nezávislost při odborné formulaci cílů průzkumů a realizaci odborných řešení.

Vzniká SG Geotechnika, moderní nezávislá společnost s expertízou od roku 1926

Koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let se vedl nový zápas o budoucí podobu podniku, aby se stal skutečně moderní nezávislou firmou. Prvotním úkolem bylo zbavit se vnitřní závislosti na provozních útvarech. Na straně druhé bylo třeba respektovat skutečnost, že inženýrská geologie v té době byla, a stále je, nucena reagovat na výsledky vědeckotechnického pokroku ve stavebnictví a na jeho nebývalý rozvoj. Proto se stala multidisciplinárním oborem. Výstupem šetření inženýrských geologů v případě moderních staveb jako jsou dálnice, tunely, mosty a podobně, nemůže být pouze geologický profil s vyznačením základních vlastností přítomných zemin a hornin. Je třeba velmi zasvěceně studovat a řešit i deformační odezvu horninového masivu na různé varianty inženýrských zásahů do jeho původního stavu. To vyžaduje nejen podrobnější znalost projektové dokumentace budoucího díla a jeho technických vlastností než v době vzniku inženýrské geologie, ale i aplikaci některých nových geotechnických specializací, které později zaznamenaly prudký rozvoj. Jedná se o mechaniku zemin a hornin, laboratorní a polní zkušebnictví, monitoring, petrografii, stavební geofyziku a v neposlední řadě i matematické modelování chování zemin a hornin za různých podmínek. Samozřejmě, nikdy nelze ztratit ze zřetele apriorní pochopení přírodních procesů, které předurčují vlastnosti zemin a hornin a jejich reakci na změnu původních podmínek. Tento původní vklad inženýrské geologie je a stále bude aktuální.

Nadále udržujeme a rozvíjíme vysokou úroveň české inženýrské geologie a geotechniky

Při debatách o podobě takové firmy nám byl profesor Quido Záruba velkou oporou. Jsme přesvědčeni, že současná struktura společnosti SG Geotechnika je optimální pro realizaci zárubovského pojetí inženýrské geologie v dnešních podmínkách. Současně jsme hrdi, že naše společnost kontinuálně navazuje na pracoviště, které Quido Záruba založil a dlouho vedl, a že na českém trhu působíme bezmála sto let. Zejména cítíme jako závazek, povinnost udržovat a rozvíjet vysokou úroveň české inženýrské geologie a geotechniky tak, abychom nadále byli schopni v dnešním globalizovaném světě poskytovat naše odborné služby na jakémkoliv světadíle. Cílené investice do moderní přístrojové techniky, výsledky vlastního technického rozvoje a shromážděné znalosti nás zavazují k udržení a dalšímu rozvoji špičkové odbornosti a k poskytování komplexních, vysoce kvalitních služeb našim klientům i v dalších letech.