2. 6. 2026

Výstavba kolektoru Hangár G a trafostanice TS20 na Letišti Václava Havla v Praze představuje jednu z klíčových infrastrukturních staveb připravovaných v rámci dopravního rozvoje letiště. Projekt kombinuje raženou a hloubenou technologii výstavby a probíhá za plného provozu mezinárodního letiště. Právě zkušenosti z realizace této náročné podzemní stavby představil na konferenci Podzemní stavby Praha 2026 náš kolega Radek Bernard

Nově budovaný kolektor o délce přes 600 metrů není samostatnou stavbou, ale součástí dlouhodobé koncepce rozvoje Letiště Václava Havla v Praze. V budoucnu propojí hlavní páteřní trasu inženýrských sítí mezi terminály T1, T2 a plánovaným rozšířením směrem k Terminálu 3. Součástí projektu je také nová trafostanice TS20, která zajistí energetické napojení nové infrastruktury. SG Geotechnika na stavbě působí jako součást sdružení technického dozoru investora společně se společnostmi SGS Czech Repubic, Pragoprojekt a INFRAM. 

SG Geotechnika se na konferenci Podzemní stavby Praha 2026 představila výročním stánkem věnovaným 100 letům společnosti a odbornou přednáškou Radka Bernarda zaměřenou na výstavbu kolektoru Hangár G a trafostanice TS20 na Letišti Václava Havla v Praze. Na odborný program navázala také exkurze přímo na stavbu kolektoru.

Stavba za plného provozu letiště

Jednou z největších výzev projektu je realizace podzemní stavby v prostředí plně fungujícího letiště. Kolektor je budován dvěma rozdílnými metodami. Ražená část kolektoru byla budována metodou NRTM při velmi nízkém nadloží, které se pohybovalo přibližně mezi 4,2 až 6 metry. Po zhruba 300 metrech trasa přechází do hloubené části kolektoru. Výstavba navíc probíhala ve zvětralých slínovcích a v blízkosti významných inženýrských sítí. Zvláštní pozornost proto byla věnována podchodu pod letištní komunikací a rovněž vůči křížení s plynovým potrubím, kde bylo nutné minimalizovat veškerá geotechnická rizika. Bezpečnost stavby byla průběžně ověřována geotechnickým monitoringem, který sledoval deformace horninového prostředí i chování samotné konstrukce.

Výstavba kolektoru Hangár G kombinuje raženou a hloubenou technologii a probíhá za plného provozu Letiště Václava Havla v Praze.

Geotechnický monitoring jako součást rozhodování

Monitoring nebyl využíván pouze ke kontrole bezpečnosti stavby. Výsledky měření sloužily také jako podklad pro optimalizaci postupu výstavby. Průběžné vyhodnocování skutečně zastižených podmínek umožnilo upravovat rozsah vystrojení ražby a efektivně využívat principy observační metody. Díky tomu bylo možné dosáhnout časových i finančních úspor při zachování požadované úrovně bezpečnosti.

BIM od projektové přípravy až po budoucí provoz

Projekt je zajímavý také využitím BIM již od fáze projektové přípravy. Digitální model stavby sloužil ke koordinaci jednotlivých profesí, řízení změn během výstavby i přípravě podkladů pro budoucí správu a provoz kolektoru.

Zkušenosti využitelné i na dalších stavbách

Projekt kolektoru představuje příklad úspěšné realizace podzemní stavby v extrémně náročných podmínkách provozovaného letiště. Zkušenosti z realizace potvrzují, že i při velmi nízkém nadloží realizované podzemní konstrukce lze s využitím principů NRTM, observační metody a důsledného geotechnického monitoringu dosáhnout bezpečné a ekonomicky efektivní výstavby. Tyto poznatky z výstavby jsou využitelné nejen v oblasti letištní infrastruktury, ale také na dalších podzemních stavbách realizovaných v urbanizovaném prostředí.