16. 3. 2026

29. odborný geotechnický seminář letos připomněl sto let působení společnosti SG Geotechnika. Program nabídl pohled na vývoj oboru inženýrské geologie i na vybrané projekty, od přehradních staveb a podzemního zásobníku plynu až po současné dopravní stavby a geotechnický monitoring

Téměř tři desítky let vytváří odborný geotechnický seminář prostor pro setkání odborníků z oblasti inženýrské geologie, geotechniky a zakládání staveb. Letošní, v pořadí 29. ročník, měl výjimečný charakter. Seminář byl věnován stoletému výročí společnosti SG Geotechnika, která byla v roce 1926 založena Quidem Zárubou jako první inženýrskogeologické pracoviště v tehdejším Československu. Celodenní program proto nabídl nejen odborné příspěvky k zajímavým stavbám, ale také širší pohled na vývoj oboru inženýrské geologie a geotechniky během jednoho století. Jednotlivé přednášky představily vybrané projekty, na nichž se společnost SG Geotechnika v různých obdobích podílela.

Sto let odbornosti v základech moderní infrastruktury

„Rok 2026 je pro SG Geotechniku milníkem. Slavíme sto let působení na stavebním trhu. Málokterá česká firma se může pochlubit tím, že její historie je doslova vepsána do základů nejvýznamnějších staveb naší země,“ uvedl ředitel společnosti Ing. Petr Kučera při zahájení semináře.

Přednáška se ohlédla za vývojem společnosti od jejích počátků ve dvacátých letech minulého století až po současnost, kdy firma poskytuje komplexní geotechnická řešení pro technicky náročné inženýrské stavby v České republice i v zahraničí. Historie společnosti se začíná psát v roce 1926, kdy Josef Záruba založil ve své stavební firmě Záruba – Pfeffermann sondovací oddělení a jeho vedením pověřil svého syna Quida Zárubu. Ten vnesl inženýrskou geologii do stavební praxe. Revoluční koncept propojující přírodovědný a inženýrský přístup. Od prvních inženýrskogeologických průzkumů přes rozvoj laboratorního zkušebnictví až po moderní geotechnický monitoring se postupně formoval komplexní přístup, který dnes umožňuje řešit i ty nejnáročnější geotechnické úlohy.

Během sta let se odborníci SG Geotechniky podíleli na tisících projektů, které zásadně ovlivnily podobu moderní infrastruktury. Od dopravních staveb přes podzemní díla až po vodohospodářské a energetické projekty. Byli jsme u toho, když se budovala Vltavská kaskáda, hloubila se podzemní kaverna elektrárny Lipno nebo se stavěly sypané hráze jako Nechranice a Přísečnice. Naše expertíza byla důležitá pro energetickou bezpečnost státu, od průzkumu pro jadernou elektrárnu Temelín, zajištění těžby v hnědouhelných dolech či výstavbu kavernového zásobníku plynu. Žádná velká dopravní stavba, včetně pražského metra, dálničních tunelů nebo modernizace tranzitních železničních koridorů, se neobešla bez našich geotechnických a geologických podkladů. Patří mezi ně i úžasné geotechnické počiny jako byl v roce 1975 unikátní přesun kostela v Mostě. Dnes provádíme například geotechnický monitoring linky D pražského metra nebo podrobný průzkum pro 20 km dlouhý Berounský tunel. Sto let SG Geotechniky je důkazem, že na pevných základech lze postavit cokoli.

Ředitel společnosti Petr Kučera zahájil 29. odborný geotechnický seminář věnovaný století SG Geotechniky a připomněl klíčové projekty, na nichž se společnost během sta let podílela.

Geologie a geotechnika přehradních staveb

Na historický přehled navázal dlouholetý ředitel společnosti doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc., který se ve své přednášce věnoval roli SG Geotechniky při přípravě a realizaci přehradních staveb. Inženýrskogeologické průzkumy přehradních profilů patřily po dlouhá desetiletí k hlavním odborným aktivitám společnosti. Jen ve druhé polovině 20. století realizovala SG Geotechnika průzkumy pro více než osm desítek přehradních děl, jejichž výsledky byly zásadní pro bezpečný návrh a realizaci těchto technicky náročných staveb. Součástí těchto prací byly i geotechnické dozory a geologické služby během výstavby, které přispívaly k bezpečnému průběhu realizace. Přednáška ukázala, jak důležitou roli má detailní poznání geologických a hydrogeologických podmínek nejen při návrhu přehrady samotné, ale také při posuzování její dlouhodobé stability.

Podzemní zásobník plynu v Hájích u Příbrami

Další příspěvek byl věnován projektu kavernového zásobníku plynu v žulovém masivu u Příbrami, který patří k technicky nejzajímavějším podzemním energetickým stavbám v Evropě i ve světě. Příspěvek připravili Ing. Jiří Růžička, CSc. a Ing. Jiří Záruba, MBA. Kavernový zásobník je unikátní podzemní stavbou a podstatně se liší svými možnostmi dodávek plynu od zásobníků v kolektorech nebo zásobníků v bývalých ložiscích ropy a zemního plynu. Zásobník využívá kombinaci přírodních geomechanických vlastností hlubinného krystalinika a masivních betonových, hydraulicky těsnicích zátek. Jeho stavba byla realizována v hloubce téměř jednoho kilometru pod povrchem. Projekt představuje mimořádně náročné geotechnické řešení, kde bylo nutné detailně posoudit vlastnosti horninového prostředí, stabilitu kaveren i dlouhodobé chování celého systému. SG Geotechnika zde zajistila komplexní geotechnický průzkum včetně geologického mapování, sondování a laboratorních zkoušek.

Kavernový zásobník plynu Háje u Příbrami. Jiří Záruba představil geotechnický průzkum jedné z nejzajímavějších podzemních energetických staveb realizovaných v Evropě.

Historický projekt Transsaharské dálnice

Seminář připomněl také zahraniční projekty, na nichž se odborníci SG Geotechnika podíleli. Jedním z nich byl historický projekt Transsaharské dálnice z Alžírska do Mali a Nigeru. Na projektu se v 70. a 80. letech podílel Ing. Vítězslav Herle, který také příspěvek přednesl. Přednáška přiblížila geologické a klimatické podmínky, v nichž bylo nutné dopravní infrastrukturu navrhovat. Vedle technických zajímavostí výstavby dálnice v prostředí pouště, vátých a sádrovcových písků byly promítnuty také snímky oblastí, které jsou dnes jen obtížně přístupné. Některé části trasy v Nigeru a Mali jsou v současnosti pod kontrolou islamistických skupin. Trasa vedla třemi zeměmi oblasti Sahelu – Alžírskem, Mali a Nigerem, přičemž v původních úvahách se počítalo také s odbočkou do Tuniska.

Transsaharská dálnice. Vítězslav Herle představil geologické podmínky výstavby dopravní infrastruktury v oblasti Sahary a zkušenosti československých odborníků z projektu v Alžírsku, Mali a Nigeru.

Moderní dopravní stavby

Závěr semináře byl věnován současným projektům. Jedním z nich byl geotechnický monitoring stavby obchvatu Žiželic na silnici I/27, jehož součástí je také mostní objekt o délce přibližně 380 metrů. RNDr. Karel Sosna, Ph.D. představil komplexní monitoring stavby zahrnující doplňkový průzkum, instalaci monitorovacích prvků a průběžné vyhodnocování odezev území během výstavby. Lokalita je z hlediska stability vysoce riziková a nachází se v geologicky komplikovaných podmínkách s aktivními sesuvy. Zvláštní pozornost byla věnována aktivní sesuvné zóně v okolí barokní kaple, která bezprostředně ohrozila okolní zástavbu. V této oblasti byla provedena havarijní stabilizační opatření. Obchvat Žiželic je od poloviny prosince 2025 v provozu »

Seminář se věnoval také příčinám poruch na vozovce dálnice D47, dnešní D1 v Ostravě. Doc. RNDr. František Kresta, Ph.D. detailně popsal použité materiály použité v podloží kritického úseku dálnice, které způsobily objemové změny, i možnosti jejich řešení.

Odborná diskuse i setkání oboru

Letošní ročník byl příležitostí připomenout stoletou kontinuitu oboru inženýrské geologie ve stavební praxi, který je, byť často skrytý pod povrchem staveb, jedním ze základních předpokladů jejich bezpečnosti a dlouhodobé funkčnosti.

Odborný geotechnický seminář tak symbolicky ukázal, že vývoj inženýrské geologie a geotechniky je neoddělitelně spojen s vývojem moderní infrastruktury. A že zkušenosti získané během uplynulého století zůstávají důležitým základem pro řešení výzev současného stavitelství.

Setkání generací oboru. Seminář byl příležitostí potkat pamětníky významných projektů i současné odborníky, kteří dnes pokračují v tradici inženýrské geologie ve stavební praxi.