Člen skupiny
CZ | EN

Nové tunely Mezno a Deboreč na IV. železničním koridoru

  • Domů
  • Aktuálně
  • Nové tunely Mezno a Deboreč na IV. železničním koridoru

Nové tunely Mezno a Deboreč na IV. železničním koridoru

30. 11. 2020

Nové tunely Mezno a Deboreč na IV. železničním koridoru 

Odborníci SG Geotechniky provádějí geotechnický monitoring a dozor nově budovaných tunelů Mezno a Deboreč při modernizaci čtvrtého železničního koridoru v úseku Sudoměřice–Votice

Naši specialisté měří a vyhodnocují údaje monitorující chování horninového prostředí, terénu, budovaných stavebních konstrukcí a také stávající zástavby. Pro jednotlivá měření byly stanoveny varovné stavy, jejichž hodnoty vycházejí jak z projektové dokumentace, tak z dlouholetých zkušeností SG Geotechniky z realizací četných tunelových staveb v Česku a zahraničí. Naměřené hodnoty byly v co nejkratším čase vyhodnocovány a sdíleny v databázovém informačním systému monitoringu BARAB®, přístupném všem kompetentním účastníkům výstavby přes webové rozhraní, jehož je SG Geotechnika spoluautorem a provozovatelem.

Trať čtvrtého železničního koridoru patří k důležitým tratím České republiky. Spojuje aglomeraci hlavního města s Táborskem a jižními Čechami, zároveň je i součástí mezinárodní železniční sítě TEN-T na severojižní ose Balt–Jadran, spojující hlavní město Německa s italskou Bolognou. Modernizace sedmnáctikilometrového úseku Sudoměřice–Votice byla zahájena v létě 2018. Stará jednokolejná trasa je nahrazována novým dvoukolejným železničním tělesem, které umožní navýšení traťové rychlosti na 160 km/hod a zkrátí jízdní dobu vlaků, jedoucích z hlavního města na jih Čech.

V rámci napřimování stávající tratě je prakticky celý modernizovaný úsek veden v nové trase v kopcovité krajině České Sibiře, kde bylo třeba pro překonání členitého terénu realizovat mnoho umělých objektů. Dva z nich jsou dvoukolejné ražené tunely Mezno a Deboreč, nacházející se na okraji Středočeského kraje. Tunely, Mezno o celkové délce 840 metrů a Deboreč o délce 660 metrů, jsou budované konvenčně observační Novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), jejíž nezbytnou součástí je i systém geotechnického monitoringu.

První etapa výstavby byla i přes dílčí problémy, kvůli kterým bylo nutné přijmout dodatečná stavebnětechnická opatření, úspěšně dokončena 

Na tunelu Mezno byly v průběhu ražeb naměřeny relativně malé deformace, než se kterými se počítalo v projektové dokumentaci. Rozdílná situace nastala u tunelu Deboreč, kde byly naměřeny konvergence vyšší, než s jakými bylo uvažováno. Na základě zvýšených deformací bylo nutné přijmout dodatečná stavebnětechnická opatření, aby bylo zabráněno dalším negativním pohybům primárního ostění. U ostatních geodetických metod monitoringu, jako jsou extenzometrická měření, nivelace a sledování stěn stavebních jam, byly naměřeny hodnoty, které se pohybovaly v předpokládaných mezích. 

Důležitou součástí bylo inženýrskogeologické sledování kvality horninového masivu, která byla jedním z určujících faktorů pro rozhodnutí, jak masivní bude primární ostění tunelu. U každého stavebního postupu tak byl proveden geologický pasport obnažených částí výrubu a výsledky pasportu pak byly přímým podkladem pro zatřídění do jedné z pěti vystrojovacích tříd výrubu. Pro vyloučení negativních účinků od tunelování na okolní zástavbu byl před zahájením trhacích prací proveden pasport 22 domů v zóně potencionálního ovlivnění obou tunelů. V neposlední řadě je prováděno měsíční sledování hladin vodních zdrojů v potenciální zóně ovlivnění ražbami v rámci hydrogeologického monitoringu.

Tunely Mezno a Deboreč budou předány do zkušebního provozu v roce 2022 

K dnešnímu dni jsou kaloty obou tunelů proraženy, na tunelu Deboreč jsou ukončeny i veškeré ražby včetně opěří a protiklenby. Jedna etapa výstavby byla tedy i přes dílčí problémy, které musely být v průběhu ražeb překonávány, úspěšně dokončena. Nyní zbývá položit hydroizolace a dokončit betonáže sekundárního ostění. Poté zůstane v tunelech k dokončení elektroinstalace a položení železničního svršku. Po předpokládaném předání tunelů a této části železnice do zkušebního provozu v roce 2022, zůstane na trati z Českých Budějovic do Prahy nedokončený úsek Nemanice–Ševětín a Soběslav–Doubí u Tábora. Po dokončení modernizace čtvrtého koridoru dojde ke zkrácení jízdní doby vlaků na celé trase z Českých Budějovic do Prahy z původních 2 h 30 min na 1 h 45 min.

Čtěte více v Inženýrské stavby 5/2020