Člen skupiny
CZ | EN

Ražba silničních tunelů, Island

Ražba silničních tunelů, Island 

Lokalita: 
Siglufjördur a Ólafsfjördur, Island

Náš přístup: 
Stanovení geologické dokumentace ražeb, konzultační činnost a geotechnický dozor ražby silničních tunelů v extrémních klimatických podmínkách. 

Geologickou dokumentaci a geotechnický dozor ražby silničních tunelů v extrémních klimatických podmínkách Islandu zajistili odborníci společnosti SG Geotechnika 

Snaha o zlepšení dostupnosti dříve velmi izolovaných měst na Islandu si vynutily výstavbu nových silnic a tunelů. To byl jeden z hlavních důvodů pro realizaci 14,8 km dlouhého silničního projektu Hédinsjardargöng na severu Islandu, který spojuje Siglufjördur (Siglu) a Ólafsfjördur (Ólafs), dvě vzdálená rybářská městečka s populací zhruba tisíc obyvatel. Podstatnou částí stavby jsou dva silniční dvoupruhové tunely, tunel Siglu o délce 3652 m a tunel Ólafs, dlouhý 6942 m. Jde o dvoupruhové obousměrné tunely o průřezu 53 m2. Zatímco u nás jsou nyní tunely prováděny převážně NRTM, na Islandu byla použita metoda "drillblast" typická pro výstavbu většiny skandinávských tunelů. Jde o velmi levnou metodu aplikovatelnou v pevných horninách, kdy se provádí pouze jednoduché zajištění výrubu pomocí kotev a tenké vrstvy stříkaného betonu bez definitivního železobetonového ostění.

Specialisté SG Geotechniky stanovili geologickou dokumentaci ražeb na základě kontrolních zkoušek hornin a jejich petrografických rozborů. Během výstavby islandských tunelů řešili mnoho náročných situací v nepříznivých geologických a hydrogeologických podmínkách, zajistili geologickou konzultační činnost a geotechnický dozor stavby. 

Tunely byly raženy v horském masívu Tröllaskagi. Nadloží tunelů se pohybuje od 5 m v blízkosti portálů, až do více než 800 m pod vrcholem hory Thverfjall. Z regionálně geologického hlediska se lokalita nachází v terciérní vulkanické formaci. Vzhledem ke značné výšce nadloží, komunikaci puklin, žil a zlomů s povrchem byly zejména v delším úseku tunelu Olafs zastiženy velké, neočekávané přítoky podzemní vody s teplotou pouze mezi 2 až 4 °C, která zabraňovala tuhnutí speciálních cementů a tudíž namísto obvyklých cementových bylo nutné používat rozsáhlé chemické injektáže. Zastižené geologické a hydrogeologické podmínky při ražbě tunelů patří k nejobtížnějším na Islandu.