Člen skupiny
CZ | EN

Vědci půl kilometru pod zemí zkoumají materiály pro úložiště jaderného odpadu

  • Domů
  • Aktuálně
  • Vědci půl kilometru pod zemí zkoumají materiály pro úložiště jaderného odpadu

Vědci půl kilometru pod zemí zkoumají materiály pro úložiště jaderného odpadu

1. 12. 2021

Ještě před pár lety se tu těžil uran. Nyní chodby slouží pro výzkum. V dole Rožná u Bukova na východě Vysočiny se nachází nejhlouběji položené vědecké pracoviště v tuzemsku. V hloubce více než pět set metrů pod povrchem se vědci připravují na budování hlubinného úložiště. Na výzkumu a výběru vhodné lokality pro umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu se dlouhodobě podílí odborníci SG Geotechniky

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov bylo budováno od roku 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017. „Toto výzkumné pracoviště je v tuzemsku výjimečné hloubkou a množstvím výzkumů, které se zde provádějí. Řadí nás po bok států jako Švýcarsko, Švédsko či Kanada, jež také hledají své hlubinné úložiště. Stejně jako my mají pro ten účel vlastní laboratoře, podobné pracovišti Bukov, kde se zkouší budoucí komponenty hlubinných úložišť,“ řekla Martina Bílá, mluvčí státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jež má vybudování úložiště na starosti.

Čtyři vytipované lokality pro jaderné úložiště

V Česku se nyní pro umístění úložiště zvažují lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Hlubinné úložiště by se mělo podle stávajících plánů budovat v letech 2050 až 2065. V provozu by pak mělo být do roku 2150.

Odborníci SG Geotechniky se podílí na geofyzikálním průzkumu pro vybrání vhodné lokality pro umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu. Z původních devíti lokalit byly doporučeny čtyři »

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov

Na výzkumu se podílejí víceoborové týmy, v nichž jsou geologové, stavební inženýři a matematičtí modeláři. V podzemí je vyražená hlavní přístupová chodba, jedna chodba laboratorní a čtyři zkušební komory, z nichž v každé probíhá experiment. Provádí se například odporové elektrické měření v hornině, zkoumají se interakce mezi materiálem, vodou a horninou, nebo proudění podzemní vody v puklinách. „Je to jediné dynamické médium, které v úložišti je a které může transportovat radioaktivní látky. Proto je nejdůležitější zjistit, jak rychle voda proudí, jak rychle by se potenciální škodliviny dostaly na zemský povrch,“ uvádí Karel Sosna ze společnosti SG Geotechnika. Nejdelší projekt potrvá třináct let, zaměřený je na korozi materiálů, z nichž mají být kontejnery pro uložení paliva.

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov bylo vytvořeno na úrovni 12. patra dolu a využívá jeho infrastrukturu. Tuto část bývalých uranových dolů zvolili vědci pro její geologické vlastnosti. Její základ tvoří šachta u Bukova pocházející z roku 1958. Vědci ale využívají i některých částí jiných původních děl u Rožínky, a to až do hloubky 1 200 metrů. Komerční těžba v dole skončila v prosinci 2016.




Na výzkumu a výběru vhodné lokality pro umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu se dlouhodobě podílí odborníci SG Geotechniky I Foto: SG Geotechnika a.s.

Zdroj: ČTK